Dobrodružné výpravy do světů knih, filmů a seriálů. Bezpečný návrat není zaručen.

úterý 31. března 2020

Práce na dálku

Kniha Jasona Frieda a Davida Heinemeiera Hanssona mě zajímala i kvůli tomu, že s touhle formou práce mám určité zkušenosti a aktuálně jsem v ní kvůli koronaviru uvízla, stejně jako spousta jiných "knowledge workers". Uvízla říkám záměrně, protože to nepovažuji za žádnou výhru. Autoři knihy mají ovšem mnohem optimističtější pohled.




Práce na dálku má někdy až "budovatelský" étos, který bych čekala spíš u byznysové příručky z 90. let. Práce na dálku je podle Frieda a Hanssona jasným trendem budoucnosti, který přináší spoustu skvělých výhod (od volnosti a času ušetřeného dojížděním po větší produktivitu). A pokud má nějaká úskalí - komunikaci citlivější na tón zprávy, obsesivní strach manažerů ze ztráty kontroly, hrozbu ponorkové nemoci -  jsou to věci, které jdou jednoduše vyřešit. Od knihy rozhodně nemůžeme čekat hluboké a ozdrojované rozbory psychologie nebo managementu - ve většině prostě klouže po povrchu vlastních zkušeností ze softwarové firmy. Zvlášť co se týká zavádění téhle formy práce v firmě, působí jejich rady vlastně až naivně.

Pro jaké čtenáře je tedy kniha vhodná? Řekla bych, že hlavně pro ty, kdo takhle nikdy nepracovali a hodlají začít. A možná pro manažery, kteří s tím začínají. Pokud s tím máte zkušenosti, nenajdete v ní nejspíš vůbec nic nového.

A jak mi to funguje v reálu?

Článek jsem začala povzdechnutím, že jsem na home officu uvízla. Abychom byli naprosto fér k autorům: tuhle karanténní situaci bych vůbec k jejich navrhovanému stylu práce přirovnávat neměla. Autoři zdůrazňují, že práce na dálku může být úspěšně provozována jen v situaci, kdy máte zároveň možnost jiných sociálních kontaktů - večer jdete s kamarády do hospody, o víkendu na výlet, na odpoledne pracovat do kavárny a k tomu si dáte oběd s kolegy-vzdálenými pracovníky. Pokud sociální kontakt nenahrazujete, zaděláváte si na problém.

I tak sem ovšem hodím pár postřehů, na kterých bych se s autory nejspíš shodla (i když jsem si je uvědomovala už před tím, než jsem knihu začala část):
  • Home office fakt šetří čas, který strávíte dojížděním nebo pobíháním po venku s tím souvisejícím. I díky tomu jsem začala zase číst a oživuju tenhle blog. (Ale nejsem schopná říct, jestli bych tolik času měla i v případě, kdy by mě doma nedržela snaha o social distancing.)
  • Hrozně vás to nutí sedět celý den u počítače. Přes den práce, večer odpočinek, ale často též u počítače nebo televize. Nastavit si na každý den chvilku na cvičení je hodně dobrý nápad.
  • Práce z domova je pro mě většinou produktivní. Neruší vás deset kolegů ve stejné kanceláři, "urgentní" dotazy a komunikaci na slacku nebo emailu máte víc pod kontrolou než tu osobní, přesně jak píšou autoři. Na druhou stranu, hodně věcí se líp řeší osobně a líp se osobně udržuje přehled o tom, na čem dělají ostatní, což je třeba pro mě hodně motivační. Čím dál práci na dálku provozuju, tím víc taky pociťuju pokles produktivity. Takže obecné rovnítko mezi vzdálenou prací a zvýšením produktivity bych na rozdíl od autorů nedělala. (A co teprve lidé, kteří jsou na home office s dětmi... to si neumím představit.)
  • Někdo má problém s prokrastinací, někdo spíš s tím, že pracuje až moc. Pro mě platí spíš to druhé - nutím se v pět nebo půl šesté zavřít notebook, ale není to lehké. Předěl, který vytváří cesta domů, je podle mě velmi zdravý.
  • Souhlasím s autory, že je dobré mít oddělené prostory a ideálně i notebooky, kde se odehrává práce a kde soukromí. Snažím se nepracovat na gauči, kde naopak vysedávám po večerech. A plánuji si vyzvednout pracovní notebook, který zůstal v kanceláři - můj osobní práci zvládá taky, ale pro duševní hygienu to ideální není.
  • Funguje mi pevné nastavení pracovní doby. Držím se zuby nehty toho, abych v devět začala pracovat, stejně jako kdybych chodila do kanceláře. A snažím se držet volné víkendy. (Nicméně poznámky o tom, že klidně můžete pracovat v jinou dobu než lidé z vašeho týmu a všechno bude ok - pokud se překryjete aspoň na 4 hodiny - mi nepřijdou moc realistické. Práce s lidmi, kteří mají posunutou pracovní dobu, pro mě byla vždycky náročná.)
  • Nahrazuji sociální kontakt. Volám si s kolegy nad společnými projekty. A ve volnu se snažím o videohovory s kamarádkami. 
Tohle funguje mně - ale každý to máme nepochybně trochu jinak. Co funguje vám?

Mimochodem, knihu jsem koupila s jejich aktuální slevou na nakladatelství Jan Melvil. Upřímně jsem od ní čekala přesně to, co jsem dostala (tedy skoro nic), ale přišlo mi fajn je nákupem podpořit. Taky na jejich e-shop mrkněte, mají spoustu krásných věcí. Knižní trh to teď má vážně těžké...

1 komentář:

  1. Mne osobně práce na dálku vůbec nevadí a naopak si v ní docela dost libuji. Nedávno jsem si našla novou pracovní pozici na zkrácený úvazek na těchto stránkách a nemůžu si ji vynachválit. Je za dobré peníze a dokonce si vydělám i dost peněz, takže mi to vyhovuje :-)

    OdpovědětVymazat