Dobrodružné výpravy do světů knih, filmů a seriálů. Bezpečný návrat není zaručen.

neděle 26. dubna 2015

Knihy bez recenze 3: Totalitarismus a Modernita a holocaust

Třetí Knihy bez recenze (ve kterých upozorňuju na zajímavé knihy mimo beletrii) budou mít trochu pochmurný ráz. Budeme se totiž bavit o tématu totalitarismu. A to prostřednictvím dvou knih - Totalitarismu od Hannah Arendt a Modernity a holocaustu od Zygmunta Baumana.
© Gunsmithcat

 

Téma totalitarismu je zvláštní směsí děsivého, nepochopitelného a zároveň přitažlivého v tom smyslu, že chceme pochopit proč. Jak mohlo ve dvacátém století dojít ke všem těm hrůzám? Proč se lidé nechali nadchnout pro tak zvrácené ideologie, proč se účastnili masového vraždění? Chceme to pochopit - a přesvědčit sami sebe, že nám se něco takového přece nemůže stát.
K tomuto tématu můžu doporučit dvě následující knihy, které na sebe v mnohém navazují. Varování: je to depresivní čtení. Ale velmi, opravdu velmi přínosné. 

Hannah Arendt: Totalitarismus (třetí část Původu totalitarismu).  

Co vám budu povídat - tuhle knihu jsem začala číst, protože na ni mám referát (který jsem si záměrně vzala, protože jinak bych okolo ní dalších pár let jenom kroužila). Zatím jsem přečetla jenom třetí číst, Totalitarismus, ale určitě se časem dopracuju i ke zbytku knihy, Antisemitismu a Imperialismu.
Filozofka Hannah Arendt je velmi zajímavou osobností. Nejvíc se zapsala do podvědomí lidí právě svým spisem Původ totalitarismu a možná ještě víc reportážní knihou Eichmann v Jeruzalémě - ve které ukazuje, že tento "vrah od stolu" byl v podstatě obyčejný byrokrat, normální nudný člověk, a mluví v souvislosti s ním o "banalitě zla". (Ne, zatím jsem Eichamanna v Jeruzalémě  nečetla, ale je na mém seznamu knih na přečtení hodně vysoko.)
V Totalitarismu Arendt ukazuje, jak fungují totalitární hnutí: jak vznikají a na jaké potřeby lidí útočí, jakým způsobem získávají příznivce a jak je ovládají, jak uskutečňují svoje cíle. Arendt klade na stejnou úroveň totalitní hnutí nacionálního socialismu v Německu a komunismu v sovětském Rusku, která podle ní jako jediná (v šedesátých letech, kdy kniha vyšla) dosáhla fáze totalitního státu.

Doporučuji: Všem, kdo hledají podrobný a vyargumentovaný rozbor toho, jak fungují totalitní hnutí. Musím říct, že mi kniha hodně rozšířila obzory - ukazuje, jak rozdílně totalitarismus funguje od našeho myšlenkového systému a na základě dostupných pramenů popisuje zákulisí těchto dvou režimů (a zvlášť o sovětském režimu jsem získala spoustu nových informací). Arendt se snaží ukázat, že západní mocnosti podcenily Hitlerovo Německo právě proto, že vůbec nebyly schopné pochopit rozdílnost jeho uvažování, jeho anti-utilitarimus a způsob, jakým totalitarismus všechno pohltil.

Zygmunt Bauman: Modernita a holocaust

 Bauman myšlenkově částečně navazuje na Arendt, ovšem zabývá se především nacismem, konkrétně "konečným řešením". Ukazuje, že holocaust mohl vzniknout pouze v moderní době: k vraždám (i těm hromadným) docházelo vždy, ale nikdy dřív je lidé nedovedli k takové "dokonalosti". To se mohlo stát až s převážením weberovské účelové racionality a s rozšířením byrokracie. Ta umožnila přistoupit k úkolu masového vyhlazování stejně racionálně jako ke každému jinému a navíc v něm odstranila pocit individuální zodpovědnosti u každého jednotlivého článku v byrokratickém řetězci. Bauman tak ukazuje, že moderní doba - kterou máme tendenci vidět hlavně skrz její výhody a vymoženosti - má svoji temnou stránku.

Doporučuji: Všem, kdo se zajímají o druhou světovou válku, modernitu, nacismus a totalitarismus. Ale pozor: zatímco Arendt zůstává hlavně u filozofického pohledu a ilustrativní příklady jsou spíš ve věcné rovině, Baumanova kniha je emocionálně mnohem náročnější. Alespoň pro mě to tak bylo. Bauman podrobně vysvětluje praktiky v koncentračních táborech v jejich celé hrůze. Na druhou stranu si myslím, že mnohem důkladněji než Arendt popisuje psychologické příčiny a podmínky, které vedly k holocaustu (mechanismy, kterými se z celkem dobře asimilovaných Židů stali nepřítelé, odsouvání viny u Němců, roli židovských samospráv...).

Ať už sáhnete po Totalitarismu nebo po Modernitě a holocaustu, určitě vám četba přinese nové informace a pomůže vám podívat se na problém pod drobnohledem.
Bylo by hezké říct, že tyto knihy můžou pomoct zabránit opakování všech těch hrůz: bohužel se však na tak velký optimismus necítím. 

3 komentáře:

  1. To jsem ráda :) Napsala bych "užij si ji", ale v kontextu téhle knihy to zní nějak nepatřičně... takže ať je pro tebe přínosná ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Já četla od Hannah Arendt jenom Eichmanna, ale stálo to za to. Je super, že ho máš taky na seznamu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že jsi mi potvrdila, že si mám Eichmanna přečíst. Určitě to plánuju :)

      Vymazat