Anna Gavalda: A taková to byla láska...

Moje tažení za knihami Anny Gavaldy pokračuje. Nenechala jsem se odradit nepříjemnou zkušeností s knihou Billie a sáhla jsem po novele A taková to byla láska... Tentokrát Gavalda nezklamala a svým typickým stylem plným dialogů a emocí vypráví příběh o tom, jaké těžké je, když vás opustí dlouholetý partner - a na druhou stranu, jak těžké je odejít.

Chloé opustil manžel: nečekala to a nechápe, co se stalo. Její tchán, konzervativní a uzavřený Pierre, odveze Chloé i s dvěma dcerami na svůj dům na venkov. Chloé a Pierre si nikdy nebyli blízcí, nikdy spolu příliš nemluvili: přesto je něco spojuje a v tu vypjatou dobu, kdy Chloé dokáže jenom brečet, se pomalu sbližují. Chloé je nešťastná a obviňuje svého manžela, zatímco Pierre jí vypráví o své osudové ženě jméne Mathilde a o tom, jak kvůli ní nedokázal opustit svoji manželku. Na jednu situaci - rozchod - se nám v průběhu knihy naskýtá pohled z několika úhlů: pohled zrazené ženy, kterou opouští manžel; muže, který lituje, že svou ženu neopustil; příběh sekretářky, která po rozchodu našla novou lásku a pevnější vztah. Zdá se, jako by rozchod podle Gavaldy nejvíc spočíval na problému udělat rázný krok a skočit do neznáma: a svým vyzněním kniha spíše nabádá k riskování nových začátků.

Pověz mi svůj příběh

Většina knihy je prostě dialogem mezi Pierrem a Chloé, respektive velká většina spíš Pierrovým monologem. A zajímavé je, že to většinou funguje. Obdivuju, že dokáže Gavalda utáhnout knih jenom na dialozích: jistě, jsou tu nějaké ty popisy a trochu omáčky okolo, ale to je spíš taková nutná vsuvka, aby mohl být zase večer a konverzace u vína mohla pokračovat. A rozhovory jsou to přirozené a postupně se vyvíjejí, jak se Chloé s Pierrem postupně sbližují nebo naopak vzdalují něčím, co Pierre řekne. Můžeme tak sledovat fascinující vznik přátelství mezi starším uzavřeným mužem a jeho (stále ještě) snachou.

Co se postav týká, Pierre je bohužel veskrze stereotypní. Uzavřený, konzervativní muž, který před nikým neukazuje svoje emoce (a z nějakého důvodu, který jsem moc nepochopila, se rozhodne svěřovat zrovna svoji snaše).I to, že Pierre potřebuje velmi nepravděpodobný mimomanželský poměr, aby se uvolnil a zjistit, co vlastně chce, je tak nějak kýčovité. Mnohem reálněji pak vyznívá, že ani tento vztah nedokáže dotáhnout do konce, a tak zůstává v sepříliš šťastném manželství a vyčítá si svoji zbabělost. Takže ano, Pierre je sice dost šablonovitý, ale stejně ho budete mít rádi.

Chloé je naopak dost uvěřitelná, i když z tech literárních stereotypů toho v sobě taky má dost. Žena, která se rozhodla obětovat svoje ambice ve prospěch manžela a rodiny, aby teď o hodně z toho přišla. Její reakce a pravidelné výbuchy hněvu, beznaděje a sebelítosti jsou tedy opravdu realistické.

Ve zkratce: A taková to byla láska je zajímavým a intimním pohledem na partnerské vztahy a na jejich konce. Snaží se ukázat, že chvilková bolest z rozchodu může být lepší než dlouhodobá nespokojenost v přetrvávajícím vztahu. Ať už s tím souhlasíte, nebo jste spíš zastánci "co bůh spojil...", příběhy z A taková to byla láska... chytnou za srdce.

Jak moc se mi to líbilo:

 

Četli jste A taková to byla láska...? 
Taky pořádáte tažení za knihami svého aktuálně oblíbeného autora, dokud od něj nepřečtete všechny dostupné knihy? 

Zdroj obrázku: http://knihy.abz.cz/prodej/a-takova-to-byla-laska-1