Dobrodružné výpravy do světů knih, filmů a seriálů. Bezpečný návrat není zaručen.

neděle 3. července 2016

Z Íránu do Ameriky a zase zpátky

Román o životě dvou žen, matky a dcery, které po revoluci emigrovaly z Íránu do Spojených států. Vyrovnávají se s kulturní odlišností, vztahy, prací i svými sny. Kniha Mardžán Kamalíové Čaj s nápadníkem není románkem pro ženy, jak by název sugeroval, ale spíš komplexním náhledem do života íránských přistěhovalců.




Darja je matematička, velmi společenská a sebevědomá žena, která se s rodinou odstěhovala z Íránu do USA, aby její synové nemuseli nastoupit do války proti Iráku a aby dětem zajistila lepší život. Jenže tenhle nový život není tak úplně pro ni: chybí jí její velká rodina, tradice, zvyklosti. Částečně sice nový domov adoptovala: přes práci v čistírně se vypracovala do banky, její muž znovu získal doktorskou atestaci a děti studují perspektivní obory. Pořád tu ale něco chybí. Snad proto vidí cíl svého života v provdání jediné dcery Míny za slušného íránského chlapce. Sbírá data o Íráncích žijících v USA, shromažďuje je v tabulkách a pak mladé muže zve na čaj. Co z toho, že její dcera tenhle postup odmítá? Darja se vdala podle přání rodičů a je šťastná; Mína bude také.
Jenže Mína už má trochu jiné myšlení. Také se cítí být rozkročená mezi dvěma světy, ale méně než její matka. Má víc amerických hodnot, včetně záměru vybrat si sama manžela, a cítí se špatně v "prestižním oboru" ekonomie, protože by mnohem raději malovala. 
Tyto dvě ženy se rozhodnout pro návštěvu rodné země - která je obě změní.

Jak se žije Íráncům

Očekávala jsem trochu lacinější román pro ženy a byla jsem ráda, že jsem dostala mnohem víc. Opravdu, těch romantických vztahů si tu moc neužijete: kniha je zajímavá hlavně reáliemi, protože podrobně vykresluje svět imigrantů, jejich rozpolcené pocity, snahu udržet si tradice (nebo, v případě mladší generace, některým tradicím se vyhnout). Někdy jsem měla pocit, jako by děj určovalo spíš to, jaké reálie chce autorka čtenářům ukázat (třeba v případě íránské svatby), ale to mi vůbec nevadilo. Propracovaná zápletka tu vážně není a některé scény vyloženě pokulhávají (například ta věc s nápadníky v tabulkách by mohla být napsána mnohem líp; příliš brzo se autorka snaží emocionálně působit na čtenáře, i když ještě postavy neznají). Ale jak jsem napsala, šlo mi spíš o fascinující a dobře popsané reálie. A postavy jsou napsané uvěřitelně, komplexně, takže jsem spokojená.

Myslím si, že Írán - a tuto oblast obecně - považujeme dost za "jiný svět": proto je zajímavé a snad taky důležité něco se o něm dozvědět. V téhle knize narazíte na každodenní maličkosti: jak mezi sebou Íránci konverzují, jaký mají smysl pro humor, co si myslí o Američanech. Dříve jsem z tohoto prostředí četla Persepolis od Marjane Satrapi, výborný komiks o dospívání v Íránu během islámské revoluce a o jejím úniku na Západ: doporučuju ho jako drsný, emocionálně silný vhled do toho, co se v Íránu tehdy dělo, a jak těžké může být pro osamoceného mladého člověka začlenit se do nového světa. Čaj s nápadníkem je poetičtější a víc zaměřený na každodennost: dozvíte se v něm víc o běžném životě a emigraci a míň o revoluci, takže se tyhle knihy v podstatě doplňují.

Shrnut, podtrženo: moc zajímavá kniha, vztahová a o reáliích. Hodně se mi líbí i obálka. Nebudu proto hledat chyby a doporučím vám ji.
A budu ráda, když mi vy doporučíte nějaký dobrý román z téhle kulturní oblasti!

Moje hodnocení:



8 komentářů:

  1. Moc pěkná recenze a kniha vypadá hodně dobře!

    Co se týče knih z podobné kulturní oblasti, rozhodně doporučuju Strom ztracených vzpomínek, Nebudu nenávidět a Bez dcerky neodejdu :) Jo! A ještě komix Persepolis!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky! :)
      Persepolis je skělý komiks, to máš pravdu :) Naprosto mě dostal. Tedy kniha "Bez dcerky neodejdu" zní přesně jako typ literatury, kterou nečtu :D Ale po těch osttaních se podívám, díky ;)

      Vymazat
  2. Dozvědět se víc o tomhle "jiném" světě je v této době víc než na místě myslím. Je dobré podívat se na to i očima lidí, kteří tam žili a žijí, než je začneme nějak soudit třeba proto, že neznáme jejich kulturu a tradice. Děkuju za tip, ráda si přečtu:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím :) Tak snad se ti bude líbit!

      Vymazat
  3. Skvělá recenze, z obdobného prostředí znám pouze zmiňovaný Persepolis, takže nic nového pod slunce pro tebe, bohužel. Nicméně tys mi opět rozšířila obzory, takže ti díky moc. Připisuji si knihu na TBR a uvidím, kdy na ni dojde řada. :)
    Měj se krásně, Leni

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky! Tak té knize přeji, aby na ni někdy došla řada. Tvůj seznam bude asi opravdu obrovský :D

      Vymazat
    2. Néééé...jenom asi 530 knih podle databáze knih :D ale je pravda, že si tam zapisuji skoro všecko, co mě aspoň trošku zaujme, protože jinak bych na všechny knihy okamžitě zapomněla :)

      Vymazat
    3. Tak to zní jako životní projekt :D :D

      Vymazat