Snad všichni dneska sledujeme seriály, většina z nás na nich přímo ujíždí. Co nás na nich láká? Proč české televize většinou sázejí hlavně na jistotu a neexperimentují se závažnějšími tématy?
Tyto a další otázky klade Daniela Drtinová v rozhovoru na DVtv s titulkem Boom seriálů: Diváci chtějí jistoty, míní odborník. S mediálním analytikem Milanem Krumlem tu mluví o tom, co chtějí (čeští) diváci vidět, jaké jsou televizní jistoty nebo kterým směrem se asi bude televize ubírat v budoucnu.
V této souvislosti si neodpustím poznámku: Milan Kruml v jednu chvíli říká, že Česká televize zkouší nové formáty a produkuje divácky náročnější pořady. Což je občas pravda. Musím ale říct, že právě procházím menší deziluzí: v září jsem byla nadšená tím, jaké nové pořady ČT zařadila: seriály Život a doba soudce A.K. nebo Neviditelní vypadali jako návrat ke kvalitní tvorbě. Od té doby jsem ovšem Neviditelné přestala sledovat (je to taková slátanina!) a Soudce A.K. mi posledních několik dílů silně lezl na nervy, což ale není dané kvalitou seriálu, ale hlavním hrdinou (měl by se konečně rozhodnout, co chce, a přestat trávit čas melancholickými pohledy!). Naopak uznávám, že druhá série Českého století je pořád zajímavá: starší díly pro mě byly silnější a dozvěděla jsem se v nich víc nového, ale chápu, že zpracovávat tak nedávné události jako (rok 1968, 1977) je prostě těžší. Příští týden začíná česká obdoba sitcomu Kancl - dám mu šanci a jsem zvědavá, co z toho vyleze. (Sitcom Věra a Marta, který vysílali někdy na začátku roku, se mi celkem líbil; Čtvrtá hvězda byla výborná.)
http://voyo.nova.cz/ |
Tolik k mému pohledu na věc. Budu ráda, když dáte vědět, jestli máte nějaký názor na produkci českých televizí - nebo jestli jejich seriály vůbec sledujete.
Žádné komentáře:
Okomentovat