Dobrodružné výpravy do světů knih, filmů a seriálů. Bezpečný návrat není zaručen.

pátek 26. června 2015

Nové vydání Orwellova 1984: Přílišná explicita a další inovace

Viděli jste nové vydání slavného Orwellova románu 1984? Nakladatelství Argo vydalo nádherně graficky provedenou knihu (s ilustracemi od Jaroslava Róny), kterou ale listuju s velmi rozpačitými pocity.





Orwell je klasik dystopických románů a mistr popisů totality: jeho knihy mě fascinují a jak 1984, tak Farma zvířat patří jednoznačně mezi to nejlepší, co jsem kdy četla. Na nové vydání od Arga jsem se těšila hlavně kvůli ilustracím: grafiky od Jaroslava Róny mají přesně tu temnou, beznadějnou atmosféru, kterou si z příběhu pamatuju.
Čím déle knihou listuju (ne, nemám ji v úmyslu číst celou, vlastně je to dárek pro někoho jiného), tím rozpačitější však jsem. A to z dvou důvodů: kvůli obsahu ilustrací a kvůli překladu, se kterým se prostě nemůžu srovnat.

Svět, ve kterém bychom nechtěli žít...


Ilustrace: klad a zároveň zápor knihy

Ano, atmosféru ilustrace vystihují nádherně. Přesně doplňují tu syrovost popisu a dávají jasně najevo, že nic veselého nás rozhodně nečeká. Z pohledu atmosféry bych tedy řekla, že je výsledek výborný.
S čím mám ovšem problém, je explicita narážek na opravdové totalitní režimy. Vlastně, oni to ani nejsou narážky. Třeba ilustrace k části, kde se mluví o "nové šlechtě" režimu, je zarámovaná portréty lidí, jako je Hitler, Stalin, Mao nebo Heydrich. Prodloužené "oko" je nakreslené podle Majakovského: z portrétů na zdech shlíží trochu zamlžená, ale dobře rozpoznatelná sovětská tvář s typickým stalinovských knírkem. A musím říct, že tato prvoplánovitost mi prostě vadí. Samozřejmě, když čtete Orwella, musíte neustále sklouzávat myšlenkami k stalinskému Rusku, k Třetí říši nebo třeba ke KLDR. (Když jsem četla o totalitarismu od Arendt, neustále jsem vzpomínala, jak neuvěřitelně to Orwell jako spisovatel vystihl.) Ale tyto analogie si děláte sami, nikdo by vám je neměl tlačit a vnucovat. Je to jako s filmem, který vám zkazí vaše představy, ale tohle je ještě horší, protože jde o Knihu s velkým K. Orwellův román je podle mě jedním z nejsilnějších a zároveň nejděsivějších stimulů pro představivost.

Podle toho, co jsem četla, Orwellova rodina ilustrace schválila jako korespondující s autorovým záměrem. Dobrá, nejspíš tomu vyznění odpovídají. Ale dávat čtenáři význam celé knihy na zlatém podnosu - jako kdyby si na něj nedokázal přijít sám - mi prostě vadí.

Obecně je ale grafická  podoba knihy dobře udělaná: Líbí se mi kontrastní černo-bílé provedení (i písmo je sytěji černé, než jsme zvyklí), některé ilustrace ve stylu sovětského realismu k atmosféře sedí (i když opět - ten příliš zjevný odkaz...). Taky bylo vytvořeno několik sběratelských kousků: desky těchto knih jsou ze šedivého hliníku.

(Na reportáž České televize, která se zabývá ilustrací tohoto románu, se můžete podívat zde.)

Jaroslav Róna s ilustrací Majakovského


Nový překlad, nové termíny

Překlad této knihy vytvořila Petra Martínková. Jak jsem tak listovala, zjistila jsem, že přeložila termíny, na které jsem zvyklá, do ekvivalentů, které víc odpovídají češtině: tak třeba z newspeaku je neolekt, Ideopolicie je teď Psychopol, doublethink se změnil v dipsych.
Nemám v podstatě nic proti novým překladům ani proti převádění cizích termínů a neologismů, které by se pro čtenáře neznalého jazyka ztratily v překladu. (Jako třeba u Pratchetta - vtipy okolo bábi Zlopočasné nebo Karotky by prostě bez jejich jména ztratily část kouzla.) A musím uznat, že třeba neolekt je chytrým překladem.
Ale stejně mi to vadí. Řekla bych, že zrovna u Orwella už jsme zvyklí na newspeak, toto slovo podle mě zakořenilo jako termín, u kterého všichni vědí. Podobně to vidím třeba s Ideopolicií. Je mi proto trochu líto, že se tato slova z nového překladu ztratila.   

Sytě černé písmo vytváří jasnější kontrast

Sečteno a podtrženo: nové vydání Orwellova nejslavnějšího románu je jiné, než jsem čekala. To nutně neznamená, že je horší. Jeho poselství se jenom stalo explicitnějším - a je možné, že pro současnou dobu a současné čtenáře se tím příběh stane přístupnější. 

Četli jste román 1984? Co říkáte na toto nové vydání?


Zdroje obrázků:
Moje fotografie

5 komentářů:

  1. Souhlasím s tvým názorem na překlad. U některých knih je prostě lepší držet se toho starého, a to nejenom u tak specifických, jako je 1984. Třeba v Levných knihách často bývají klasiky jako Jana Eyrová, ale po prolistování zjistíš, že je to nově přeložené a část toho "starého" jazyka se vytratila na úkor současného. Pro mě by to nemělo tu správnou atmosféru.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, ty nové "moderní" překlady často hodně ztratí.
      Mimochodem, teď jsem se sápala na Světu knihy po novém vydání Bídníků, pořád jsme tu knihu nechápavě obracela v ruou - aby mi došlo, že je to nejen jiný překlad, ale hlavně o víc jak polovinu zkrácená verze. Dostat příběh o původních 1500 stránkách pod tři sta stran musí být fakt umění :(

      Vymazat
    2. No to snad ne :D Jestli chtějí takhle zpřístupnit klasiku, tak mají asi dost špatné mínění o inteligenci čtenářů...

      Vymazat
  2. Tak to je velká škoda, že byla kniha znovu přeložená. Je dost dobře možné, jak vlastně sama píšeš, že vydavatelství chtělo tento titul přiblížit čtenářům tím, že ho oděje do moderního hávu a přizpůsobí tomu i překlad. Četla jsem to před spoustou let česky a pak anglicky a určitě se k tomuto literárnímu skvostu ještě několikrát vrátím. 1984 nasadilo laťku velmi vysoko - Farma zvířat už se mi tolik nelíbila, Barmské dny mě zklamaly, stejně tak Farářova dcera. Všechno bylo napsáno skvěle, ale já jsem chtěla další 1984 :)
    Na ilustrace v knihách si nepotrpím. Trochu mě ruší. Ale na druhou stranu jsou ilustrované knihy takovými malými uměleckými díly :) Z české literatury si teď vybavuji knihy Miloše Urbana, to jsou skvosty.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně se tedy Farma zvířat líbila, i když na 1984 to nemá a je to víc "explicitně" o komunismu.
      Jo, podle mě je grafická úprava na knihách Urbana to nejlepší :D

      Vymazat