Dobrodružné výpravy do světů knih, filmů a seriálů. Bezpečný návrat není zaručen.

středa 23. března 2016

The Creator: O osamělosti a absurditě

Kniha se zajímavou zápletkou a neobvyklými postavami, se kterou jsem si přesto moc nevěděla rady: to je The Creator od islandské autorky Gudrún Evy Mínervudóttir. Příběh o oslamělosti, těžkých životních obdobích a nečekaných spojenectvích. 




Sveinnovou prací a zároveň náplní života je výroba panen, co nejdokonalejších napodobenin žen, které mají sloužit mužům k sexuálním účelům. Jednoho dne se u jeho domu rozbije auto Lóe, zoufalé matce dvou dcer; Sveinn ji u sebe nechá přespat a auto jí opraví. Ráno Lóa zmizí - i s jeho nejdokonalejší pannou. Sveinn se ji rozhodne hledat...

Tato kniha ve mně vzbuzovala protichůdné pocity: na jednu stranu mě bavilo ji číst, na druhou jsem neměla motivaci se ke čtení vracet. Ležela mi tak na stole několik měsíců a přečetla jsem celkem dost knih, než jsem ji zdolala. Nebylo v ní totiž pro mě nic napínavého, co by mě nutilo po ní sahat: nedokázala mě dostatečně vtáhnout.

Základní zápletka mi připadá opravdu dobrá a správně absurdní. I postavy mě bavily: jak svérázný samotář Sveinn, tak Lóa, nešťastná rozvedená matka puberťačky - anorektičky balancující na okraji smrti. Právě vztah Lóy a jejích dcer mi připadal nejzajímavější a nejlépe propracovaný, vlastně hlavně on mě u čtení udržel. Příběh umožňuje nahlédnout až na dno duše hlavních postav, dlouze popisuje jejich pocity a motivy, jejich minulost: navozuje dojem hluboké osamělosti, bezradnosti nad vlastním životem, zahlcenosti neřešitelnými problémy v případě Lóy a nedostatku energie začít jiný život v případě Sveinna. Jde vlastně o mikrostudie dvou osobností v poněkud vyhraněných životních obdobích.

Kniha na mě působila zvláštním "snovým" dojmem: nejspíš kvůli té absurditě některých situacích, kvůli které jsem si od postav držela odstup. Nebo kvůli prostředí Islandu a těm zvláštním jménům. I čas v knize ubíhá pomalu, některé scény jsou popisovány postupně z pohledů obou hlavních postav, což je sice zajímavé, ale někdy mi to připadalo zbytečné.

Víc vám k The Creator neřeknu: zůstávám zmatená a rozpolcená.
Pokud si ale chcete přečíst nadšenější recenzi, podívejte se, co o knize píše Lostsoul2015, která mi ji zapůjčila (děkuju!).

Moje hodnocení:
 

6 komentářů:

  1. Tohle vypadá jako hodně zajímavá kniha! Osobně nepotřebuji ke čtení nějakou supermeganapínavou zápletku a naopak mám ráda příběhy zaměřující se na postavy a vztahy mezi nimi, takže tohle by mohla být kniha pro mě :) A navíc mám ráda absurditu. Co víc si vlastně můžu přát? Díky za tip na zajímavou knihu! Jinak bych se o ní asi nikdy nedozvěděla :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky nepotřebuju napínavé zápletky za každou cenu, ale tohle na mě stejně moc nefungovalo.
      Každopádně ji zkus, Lostsoul2015 se to líbilo hodně a to je podle mě dobrý indikátor :)

      Vymazat
  2. Kniha o osamělosti, snový dojem - to je lákavé. Ale absurdity moc nemusím. Takže jsem taky rozpolcená :) Asi po ní zatím nesáhnu, ale nějakou takovou pomalejší knížku z Islandu bych si někde na horách v klídku dala... Jen teď v poklusu a s dvěma dětmi pověšenýma na noze na to není ta správná situace :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je možné, že to působí absurdně jenom na mě, mám tak nějak tendenci vidět absurditu i v normálních životních situacích :D
      No jo, ty děti :D Ale já to četla těch pár měsíců a taky to šlo :D

      Vymazat
  3. I přes ne příliš pozitivní recenzi mě kniha strašně zaujala. Přesně vím, čím to je. Zmínila jsi totiž slovo Island, které na mě prostě působí jako droga. Nemůžu si pomoct...
    Měj se krásně Leni :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám pocit, že takhle to má hodně lidí :D I když tuhle přitažlivost tedy osobně necítím. Ale proč ne :)

      Vymazat