Dobrodružné výpravy do světů knih, filmů a seriálů. Bezpečný návrat není zaručen.

neděle 8. března 2015

Knihy bez recenze 1: V pavučině sítí, Spotřební kultura, Sociální konstrukce reality

Podle toho, jak málo recenzí na knihy tu v poslední době píšu, si musíte myslet, že jsem se zpronevěřila knihomolství. Že jsem přešla na temnou stranu síly, k Nečtenářům, kteří si teď za zlomyslného pomrkávání mnou ruce. 
Což není pravda. Tedy ne to o pomrkávání, o tom nemám žádné informace. Myslím to čtení. Čtu pořád, a to hodně. Jenže mi ubývá času na beletrii - ve velkém totiž konzumuju texty, které se mi hodí ke studiu. 
Některé ze sociologických knih opravdu stojí za pozornost - nejen pro lidi postižené tímto oborem. Tímto tedy zakládám novou rubriku. Říkejme jí Knihy bez recenze, protože půjde spíš než o recenze o krátký popis odborných nebo populárně naučných knih, doplněný o komentář, proč by vás tyto knihy měly zajímat. 
Tady je první velká trojka z mé nedávné četby, kterou můžu doporučit: V pavučině sítí, Spotřební kultura: Historie, teorie a význam a Sociální konstrukce reality.
  



Albert-László Barabási: V pavučině sítí

Slyšeli jste o teorii sítí? Nemyslím sociální sítě ve významu Facebooku a podobných, ale spíš způsob, jakým se dívat na propojení mezi lidmi, jevy apod., na jejich vztahy a to, jak ovlivňují fungování jednotlivých částí i celku. Zní to složitě? Představte si síť tvořenou z bodů a vláken, která mezi nimi vedou. Takhle síť může být třeba společnost - body (uzly) jsou lidé a vlákna vztahy mezi nimi. Někdo je ve středu sítě a má okolo sebe spoustu vláken, takže je třeba vůdcem ostatních, jiný člověk je spíš na okraji a je "outsiderem". Barabázi v knize ukazuje, že takhle se dá dívat na spoustu oblastí - od sociologie přes biologii (vztahy mezi buňkami) po technologie (šíření inovací v síti apod.).
Doporučuji všem, kdo hledají alternativní pohled na fungování společnosti, ale i fandům do dalších oborů: na své si přijdou matematici, biologové, ajťáci, medici i lidi z marketingu.   

 

Pavel Zahrádka (ed.): Spotřební kultura: Historie, teorie, význam

Tahle kniha mě zaujala hned, jak jsem ji viděla - černá obálka s barevným nápisem Don´t buy this book je prostě geniálním tahem. Vlastně díky tomu jsem si ji půjčila a začetla se do kapitol o marketingu, ale hlavně o konzumu. A že je to zajímavé čtení. Přiznávám, že jsem si vybírala jen některé kapitoly (historie marketingu mě moc nebere), ale nakonec jsem přečetla většinu knihy. Všem doporučuji přečíst si části o spotřebě. Zvlášť zajímavé jsou kapitoly o kritice konzumerismu a možných alternativách nebo budoucím vývoji.
Spotřební kultura: Historie, teorie, význam je kniha pro všechny, koho zajímá konzum. Což je asi většina lidí - jen málokdo z nás si neuvědomuje, jak moc spotřeba ovlivňuje náš život. Takže pokud hledáte odpovědi na základní otázky o vývoji konzumu a pohledu lidí na spotřební život, pravděpodobně je tu najdete.   

 

 

Peter L. Berger, Thomas Luckmann: Sociální konstrukce reality

Tahle útlá a celkem čtivá knížka je základním textem pro v současné době velmi vlivný směr, pojmenovaný jako sociální konstruktivismus. Berger a Luckmann v tu vykládají svůj pohled na společnost, která je podle nich neustále konstruovaná lidmi ve vzájemných interakcích, přičemž takhle vytvořené instituce zase zpětně ovlivňují jedince.
Doporučuji všem, kdo se zajímají o socializaci, proces zvnitřňování norem, legitimizaci nebo o to, jak se někteří autoři elegantně vypořádávají s věčným problémem vrozeného vs. naučeného chování. A také případným zájemcům o obor sociologie, kteří chtějí vědět, jaké paradigma teď hýbe sociálními vědami. 



Zdroje obrázků: http://www.leansheets.com/10-practical-tips-for-the-bar-exam/
 http://www.mathpublishing.eu/v-pavucine-siti.htm
http://www.academia.cz/spotrebni-kultura.html
http://www.martinus.sk/?uItem=29444

6 komentářů:

  1. Po té Spotřební kultuře už jsem jednou pokukovala a Bergera s Luckmannem taky asi dva roky zpátky četla (i když teda nepatří mezi mé nejoblíbenější sociologické autory). Ale pořád lepší než Luhmann, Homans a Bourdie, to byl většinou boj o to, kdy to vzdám a přiznám si, že jim nerozumim :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Luhmana a Homanse jsem nečetla, zatím je mám jenom "předžvýkané" z přednášek. Bourdieu je celkem oříšek, četla jsem jenom kratší texty (přednášky, ukázky), ale je fakt, že je to lepší číst po tom, kdy už máš trochu povědomí o jejich myšlenkách a jenom si to doplňuješ a urovnáváš. Spotřební kulturu určitě zkus! :)

      Vymazat
  2. Ačkoli mě dost vyděsilo (v nejděsivějším slova smyslu) spojení "zvnitřňování norem", knížka, kterou si nemám kupovat, by mě možná i celkem zajímala. Pokud je teda vhodná i pro temnou stranu síly Nečtenářů :-p. Morantologii už totiž dochází stránky....

    P.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pro zvnitřňování existuje lepší termín internalizace, ale řekla jsem si, že se budu snažit mluvit česky :D Jinak si nejsem jistá, jestli by tě tenhle typ knih vzal. Zkoušela jsi třeba někdy Fulghuma? Ten by tě mohl bavit...

      Vymazat
  3. Po té Spotřební kultuře už koukám také docela dlouho, tohle téma mě hodně zaujalo v poslední době :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. O spotřebě snad ani nejde nepřemýšlet :) Rozhodně doporučuju.

      Vymazat