Dobrodružné výpravy do světů knih, filmů a seriálů. Bezpečný návrat není zaručen.

pondělí 16. května 2016

Svět knihy 2016: mraky knih, Jostein Gaarder a dobrá společnost

Je snad nějaký knihomol, který by letos nebyl na Světu knihy? Podle těch davů (a ohlasů mezi knižními blogery) bych tedy řekla, že ne. Akce to byla každopádně skvělá jak po společenské, tak knižní stránce. A navrch se objevil stánek se skvělou kávou! Co víc si přát...




Při letošním procházení sálů jsem si uvědomila, jak hodně jsem se jako knihomol za tu dobu, co na veletrh chodím, změnila. V prvních letech (někdy okolo patnácti?) jsem byla fascinovaná v podstatě čímkoliv, co mělo písmenka: byla jsme v takovém tom šíleném geekovském období, kdy jsem četla knihy o vesmíru, okultních symbolech a sektách, evoluci, sociobiologii, literární teorii a do toho snad všechny žánry beletrie. Knižní veletrh pro mě proto byl tak trochu upřímným vytržením, ale zároveň svým způsobem utrpením (příliš mnoho věcí, které bych chtěla přečíst!), ze kterého jsem si občas odnášela dost podivné věci (nebo jsem aspoň měla problém jim odolat). 
Z tohohle stádia jsem naštěstí vyrostla, už se nezastavuju u každého stánku a dokonce ani nemám potřebu ve velkém nakupovat. Zjistila jsem, že mě opouští potřeba vlastnit knihy, u kterých si nejsem jistá, jak se mi budou líbit - raději se po nich podívám v knihovně. Možná i díky tomu se na veletrhu cítím klidnější a víc si ho užiju. Nakonec jsem odešla jen s jednou knihou, a to spíš kvůli tomu, že mi bylo hloupé neodnést si nic: koupila jsem si Nulté číslo od Umberta Ecca (protože jsme od něj ještě nic nečetla - hrůza! - a předpokládám, že to bude dobré). Chtěla jsem Dánskou občanskou válku, ale už ji neměli, takže si na ni počkám v knihovně...



Mým velkým zážitkem se ale stala beseda s Josteinem Gaarderem, který přijel v rámci ReadNordic. Hodně příjemně mně překvapilo, jak temperamentní, milý, optimistický člověk to je. Obávám se, že se na mém překvapení podílí nesmyslné předsudky o chladných Seveřanech, za což se teď dost stydím... Každopádně mně potěšilo, že jeden z mých nejoblíbenějších autorů je takový sympaťák. A navíc jsem získala podpis do knihy Hrad v Pyrenejích!



Ještě dva momenty ze svého sobotního výletu na Svět knihy musím vypíchnout. První je společenský - potkala jsem se s blogerkou LostSoul2015 a poseděly jsme na trávě před Výstavištěm, což bylo velmi milé. Druhý je gurmánský - objevil se tam stánek s vynikající kávou (jméno jsem bohužel zapomněla), ke které si můžete vytáhnout na papírku moudro. Takže u stánku jsme s kamarádkou nabíraly síly na další výpad mezi davy lidí.



Shrnuto, podtrženo: opět skvělá akce, ať už intelektuálové říkají cokoliv o komerčnosti a masovosti. Příští rok určitě znova! 




Jak jste si Svět knihy užili vy? :)

6 komentářů:

  1. Jak už asi víš, já si to taky nesmírně užila - zatím jsem ve fázi megalomanské, chci všechno mít :D třeba z toho taky někdy vyrostu (kéž by). Trochu mě mrzí, že ačkoliv jsem měla dostatek času, nezvládla jsem všechno, co jsem chtěla. Už prostě nezbývaly síly, hlava mi třeštila. Pohrávám si s myšlenkou, že bych příští rok vyrazila alespoň na dva dny, abych mohla pěkně rovnoměrně rozdělit čas mezi nákupy a program :) Třeba se tam napřesrok potkáme, měj se krásně, Leni.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Megalomanská fáze :D Myslím, že jít tam ve dva dny je dobrý nápad (navíc pokud se podaří vynechat sobotu, která je tam hororová). Občas jsou dobré doprovodné akce v různých dnech, takže tím spíš.
      (Na druhou stranu - víc času zjistit, jaké všechny knihy bys tam chtěla? :P)

      Vymazat
  2. Krásné :). Pro mě jsou knihy jediným koníčkem, při kterém si dovoluji být materialistická :). Jsem moc ráda, že sis Svět knihy užila :).

    OdpovědětVymazat
  3. Přesně tak! Taky už jsem ve fázi, kdy si kupuju (nebo přeju) jenom knihy, o kterých jsem si jistá, že se mi budou líbit. Samozřejmě, že to občas nedopadne. Ale shromažďovat doma tuny průměrných knih je fakt na nic. V knihovně nakonec vždycky budou.
    (Mimochodem, Umberto Eco? To jsem teda zvědavá! :D)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. K této fázi si můžeme blahopřát :) Knihovnám úplně nejvíc fandím!
      Já jsem taky hodně zvědavá! Přiznávám narovinu, že jsem si Nulté číslo koupila taky proto, že z těch všech knih je to jedna z nejtenčích (a podle recenzí nejuvolněnějších). Tak uvidíme :)

      Vymazat