Dobrodružné výpravy do světů knih, filmů a seriálů. Bezpečný návrat není zaručen.

sobota 28. listopadu 2015

TOP 5 /#3/: Obálky, které jsou lepší než obsah

Další článek z cyklu TOP 5 je tady! Tentokrá se s hmadlenkou z I Need Stories to Live zamýšlíme na knihách, u kterých byla obálka lepší než obsah. Musím přiznat, že mě moc takových knih nenapadalo (když obsah nestojí za nic, tak knihu odložím a zapomenu na ni), takže jsem si do seznamu přidala i filmy, jejichž grafická podoba je podle mě lepší než příběh. Tak jdeme na to!





1. Filip Doušek: Hejno bez ptáků

Ne, tahle kniha mě neoslovila. Ani postavy, ani příběh, ani ta hluboká filozofie, která na mě tedy dojem nezanechala (celou recenzi si můžete přečíst zde). Ale grafická podoba je naprosto úžasná. Ať už rozdělení knih na černou a bílou, hra s písmem tančícím na stránkách v různých směrech nebo ptáci rozesetí mezi kapitolami. Prostě nádhera.

 

 
 

2. Všechno od Alexandry Potter

Ne, knihy od téhle spisovatelky fakt nemusím. Připadají mi hloupoučké, prvoplánovité a laciné. (Už jsem o tomhle podivním bestsellerovém fenoménu jedou psala, tady.) Podle toho jsou naivní a trochu kýčovité i obálky: k literatuře tohoto žánru se ale podle mě hodí. Jsou trochu snové, hodně barevné a velmi explicitní. A navíc mají jasný, snadno rozpornatelný styl, takže čtenářky hned vědí, která bije. A můžou se jim zdaleka vyhnout, že.



3. Knihy od Miloše Urbana

Mám takový pocit, že k této svojí averzi jsem se tu ještě nikdy nepřiznala, ale je to tak: nechápu, proč lidé čtou Miloše Urbana. Přečetla jsem Poslední tečku za rukopisy a byla jsem z toho otrávená: štvala mě hlavní postava, štval mě námět, štval mě styl. Když se na tu knihu dívám s hodně velkým odstupem, tak uznávám, že hlavní myšlenka je fakt dobrá a vtipná. Při čtení jsem tu knihu ale nesnášela.
Ale ta grafická podoba! A Urbanovými knihami si v Argu opravdu hrají: malby na obálce, styl i barva písma (zvlášť v Hastrmanovi). Díky této grafické podobě si Urbanovy knihy vždycky ráda prolistuju: do fáze čtení už bohužel nepokračuju.


 

4. Young and Prodigious T. S. Spivet (film)

Nápad na příběh je to dobrý: malý kluk, který získá vědeckou cenu, a podniká road trip, aby si ji vyzvedl. Přičemž vědci samozřejmě nevědí, že udělili cenu malému klukovi. Jo, bylo by to fajn, kdyby do toho necpali příšerné citové vydíračky a nedělali z toho soap operu. (Celá recenze zde.) Vizuální stránka filmu je ale moc dobře udělaná: napůl snově, napůl z dětského pohledu. Barvy jsou výraznější, krajina okouzlující, svět občas vypadá jako leporelo. Díky tomu byla Spivetova cesta snesitelná. (Mluvím tu o filmu, ale podle recenzí jiných blogerů, např. recenze od Lostsoul2015, je na tom knižní verze dost podobně.)


5. SinCity (film)

Přiznávám se, že na tenhle film nemám nervy. Vypnula jsem ho tak po půl hodině, a to jsem se snažila. Ale grafická podoba mě hodně baví. Komiksový nádech, černobílý základ, které kontrastuje se rudými záblesky; nadpřirozené, ale přesto přízemní. Jak se tak znovu dívám na trailer, budu tomu filmu muset ještě dát šanci...


Související články:

Nový projekt: TOP 5

Top 5 /#1/ Vedlejší postavy, které máme radši, než ty hlavní

TOP 5 /#2/ Příběhy, které nepotřebovaly pokračování/ měly skončit dřív.

 



8 komentářů:

  1. Tak tentokrát jsme se neshodly v ničem! Ale já jsem nečetla/neviděla nic z toho, o čem píšeš, a ty to u mě nejspíš budeš mít stejně :) Miloš Urban jinak vážně má krásné obálky, ale jeho témata mě vůbec nelákají. A české obálky Alexandry Potter jsou podle mě hezčí než originální, ale obsahu to moc nepomáhá :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu, vůbec nic! Mně taky nějak neláká nic z toho, o čem jsi psala - tak aspoň nebudu zklamaná :D

      Vymazat
  2. S Urbanem souhlasím. Vždy se na jeho knihy těším, ale pak jsem zklamaná. Nicméně jsem se mu rozhodla dát další šanci a Urbo Kune jsem si dokonce koupila.
    Sin City jsem kdysi viděla a docela se mi to líbilo - originální zpracování banálních příběhů. Podruhé už bych do toho asi nešla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak jsem zvědavá, co budeš na Urbo Kune říkat! Já byla po Poslední tečce za rukopisy byla tak zklamaná, že už do dalších knih nemám chuť jít.

      Vymazat
  3. Nejhnusnější kniha od Urbana - Michaela - Události v klášteře svatého Anděla - není doprovázena žádnými zajímavými ilustracemi. Přišla z moře také ne a také to byla hloupost. Jeho starší romány mají mnohem zajímavější grafickou úpravu. Urbo Kune je z úplně jiného soudku, tak jsem zvědavá. Po Vánocích budu vědět víc :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Obdivuju, že těm jeho knihám dáváš pořád další a další šanci, i když jsi z nich zklamaná. Pořád doufáš, že zjistíš, co na tom ti lidi mají? :D (Tenhle pocit jsem měla u knih od Alexandry Potter, ale už jsem to vzdala :D)

      Vymazat
  4. Ono to Urbo Kune vypadá úžasně :) a Urbana mám ráda i jako člověka. Nicméně na databázi knih to má zatím jen 55%, takže bohužel asi zase klasika.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, já osobnosti spisovatelů řeším až po tom, co si je hodně oblíbím, jinak se snažím od těchhle věcí spíš odříznout (protože si myslím, že by kniha měla stát sama o sobě, prostě tak, jak je napsaná).

      Vymazat