Stává se vám, že vám v příběhu nesedí hlavní hrdina - zatímco vedlejší postavu si neočekávaně oblíbíte? Hlavní hrdina je trochu otravný, nudný, moc kladný: prostě vám lezl na nervy. Je to záhadný a zajímavý jev, který si zaslouží podrobnější zkoumání. S dobrou kamarádkou a bloggerkou madlenkou z blogu I Need Stories To Live
jsme se v rámci série TOP 5 článků rozhodly ujmout tohoto úkolu a přinášíme vám TOP 5 příběhů, ve kterých jsme měly radši vedlejší postavu, než tu hlavní.
1. A. C. Doyle, BBC: Sherlock Holmes - Watson
Mánie okolo Sherlocka Holmese je pro mě maličko záhadou. Tedy ano, hodně se mi líbí nejnovější seriálové zpracování v režii BBC - ale spíš díky dokonale napsaným scénářům než kvůli samotnému námětu. Většina novějších zpracování (která těží z obrazu Sherlocka jako geniálního asociála) má pro mě jednu společnou věc: Vždycky tajně fandím Watsonovi.
No vážně, chudák Watson. Všude se tahá za Holmesem, který mu při každé možné příležitosti dá najevo, jak je oproti němu mentálně níž. Ale přiznejme si to, Watson je tu ten "normální", milý a sociálně zdatný. Nejvíc je to vidět právě ve zmíněné britské verzi, kde z protikladů Holmese a Watsona vytřískali hodně dobré scény, ale podobné je to i třeba v nejnovější hollywoodské verzi s Robertem Downey Jr. a Judem Law.
2. J. K. Rowling: Harry Potter - Hermiona
Teď mě budete nenávidět, pokud jste už do téhle fáze nedospěli po přečtení mých předchozích článků, kde se zmiňuji o HP. Ale je to tak, Harry Potter jako postava mi nijak nepřirostla k srdci. A ve své fázi puberty mi vyloženě lezl na nervy. Takové to fňukání a zároveň neotřesitelné vědomí o vlastní důležitosti - to pro mě prostě není. Na druhou stranu jsem vždycky fandila Hermioně: trochu ze solidarity šprtů a trochu ze solidarity žen. Její schopnost postavit se na správnou stranu, dělat správná rozhodnutí a zachránit situaci svojí chytrostí mě prostě bavily. A obdivovala jsem ji v posledních dílech, kdy radši vymazala samu ze života svých rodičů, aby je ochránila... Prostě skvělá ženská.
3. C. Clare: Mortal Instruments - Alec
Série Mortal Instruments je jedna z mých oblíbených YA fantasy - jedna z těch, které bych asi vzala na milost i teď, když už se od tohoto žánru držím dál. Ale hlavní postava Clary nikdy nebyla mojí oblíbenkyní. Nedá se říct, že bych ji nesnášela, ale prostě mi není sympatická. Pořád se do něčeho zbytečně namáčí. Je otravná. Ale série Mortal Instruments má i zajímavé postavy. Měla jsem ráda Aleca, mladého Lovce stínů, které bojoval se svojí sexuální identitou a vůbec byl dobře napsaný. A Jace, hlavní mužská postava, není k zahození, i když představuje trochu moc velké romantické klišé.
4. A. Dumas: Tři mušketýři - Milady de Winter
Variací na Tři mušketýry jsem viděla spoustu (přečtěte si můj
článek o seriálové verzi od BBC), i když zatím jsem se nedostala k přečtení Dumasových románů. Každopádně jsem na základě filmů a seriálů dospěla k názoru, že hlavní kladné postavy tohoto slavného příběhu jsou prostě neskutečně
nudné. Mušketýři jsou patetičtí, hrdinní a pravda stojí vždy na jejich straně. Jen u
Athose občas probleskuje nějaký vývoj, a to skrz jeho minulost s Milady. I tak ale zůstávají nejzajímavějšími postavami záporáci - kardinál Richelie a hlavně samotná Milady.
Milady de Winter je skvěle nejednoznačná, dokáže být milá i krutá, má za sebou zajímavou minulost. Je to postava, kterou byste si ve skutečnosti nepřáli potkat, ale bez níž by byla většina filmových verzí Třech mušketýrů vážně nezajímavá.
5. Terry Pratchett: Zeměplocha - umění postav, které zůstávají vedlejšími
Terry Pratchett byl mistr postav všeho druhu a jeho zeměploští hrdinové vždy jasně ukazují na charakteristiky a milé nedostatky lidí na Země-kouli. Pratchettovy příběhy jsou také plné vedlejších postav, které někdy jsou lepší než ty hlavní - například pokud hlavní postavou je Mrakoplaš, který podle mě moc zajímavý není - a někdy jsou stejně dobré. Každopádně v sérii o Zeměploše najdeme velkou sbírku skvělých vedlejších postav, které by se klidně mohly stát hlavními. Některým se to v průběhu opravdu povedlo, třeba Smrť se postupně dopracoval do první linie. Ale pak tu jsou postavy, které vedlejšími zůstaly. Třeba patricij
Vetinari, vládce Ankh-Morporku, velmi inteligentní, předvídavý a nebezpečný tyran, pod jehož vládou je ale městu tak nějak dobře. Nebo
Knihovník z Neviditelné univerzity, který se v prvních dílech promění v orangutana a rozhodne se v této podobě zůstat, aby po zbytek série probíhal knihami s nezaměnitelnými pokřiky OOK! a EEK!. Nebo
Starý Smrďa Rum, ankh-morporcký bláznivý žebrák, jehož pach žije svým vlastním životem a potuluje se po městě i bez Smrdi. Nebo nejneúspěšnější obchodník s čímkoliv,
Kolík Aťsepisnu. Nebo
Zavazadlo, věc vyrobená ze dřeva Myslícího hruškovníku, která na mnoha nožičkách pobíhá po Zeměploše (většinou blízko Mrakoplaše), děsí nepřátele a pere prádlo. Prostě když hledáte zábavné vedlejší postavy, příběhy ze Zeměplochy jsou tím pravým místem.
 |
| by enterry |
