Dobrodružné výpravy do světů knih, filmů a seriálů. Bezpečný návrat není zaručen.

neděle 20. března 2016

Knihy, které jsem nedočetla

Neustále vám tu předkládám komentáře knih, které jsem přečetla. Tak mě napadlo - co takhle podělit se i o ty, jejiž čtení jsem vzdala? Není jich moc, ale pár zajímavých se mezi nimi dá najít. Řekla bych, že tohle "nedočtení" někdy o knize vypovídá víc, než cokoliv jiného... Proto vám dneska řeknu něco o Clarkově Mérde: Rok v Paříži, Předběžných varováních od Neila Gaimana a Orwellově Farářově dceři.




Už nějakou dobu razím program nedočítání knih, které za to nestojí. Stále mi sice dělá problém knihu jen tak odložit, na druhou stranu se "špatnou" četbou nechci ztrácet čas. Velká část knih knih, které jsem ve svém životě odložila, má společnou hlavní postavu, kterou jsem nesnášela: u těchto tří knih to platí ale jen pro Merde.



Stephen Clarke: A Year in the Merde

U téhle knihy jsem se opravdu snažila. V mnoha ohledech mě totiž bavila: za prvé ji mám v angličtině a přepis konverzace s Francouzy, kteří se snaží mluvit anglicky, je zábavný sám o sobě. Kromě toho je ten střed světů opravdu zábavný: ležérní Francouzi s jejich neustálým odkládáním povinností, stravovacími návyky a kulturou stávkování mě fakt bavili. Jenomže pak je tu ten anglický chlap, o kterém to celé je, a ten mi prostě leze na nervy. Když přemýšlím, že dám knize durhou šanci, vždycky si na něho vzpomenu a zase knihu odložím. Bohužel.



Neil Gaiman: Předběžná varování

Od Gaimana jsem kdysi četla Nikdykde a celkem se mi to líbilo, navíc miluju jeho pohádku Hvězdný prach (filmovou verzi) - proto jsem sáhla po sbírce povídek Předběžná varování, abych zjistila, co že na něm vlastně je. Musím mu přiznat, že je skvělý vypravěč: na jeho textech je vidět, jak je "vypsaný", má skvělou výstavbu příběhů. Jenže jsem zjistila, že na tenhle žánr už nejsem: fantazárny z paralelních světů jsem četla někdy v patnácti šestnácti. To by mi asi tolik nevadilo, ale je v tom na můj vkus moc prvoplánovité morbidity, která na mě nefunguje. Přečetla jsem prvních šest textů a stačilo mi to: hodně se mi líbila jenom povídka Ta záležitost s Cassandrou, která pochází z našeho reálního světa (víceméně...): na té jsem pochopila, že Gaiman opravdu je Pan vypravěč. Vzhledem k žánru to bohužel nedokážu docenit.




George Orwell: Farářova dcera

Tuhle knihu sem zařazuji trochu nerada. Hlavně proto, že Orwella jako spisovatele mám opravdu ráda. 1984 je neskutečný román, stejně jako Farma zvířat. Bavilo mě i Nadechnout se, z obyčejného života člověka, který se dívá zpátky do svého dětství, které prožil "v jiném světě" před první válkou. Proto jsem čekala, že i druhý realistický román, po kterém jsem sáhla, se mi bude líbit.
Farářova dcera je - no, nejsem si jistá, o čem je. Hlavní postava Dorothy zajišťuje chod fary, je hospodyní v domě svého otce, je dost zbožná a taky svědomitá. Jenže žije v době, kdy staré pořádky odešly a přichází nový svět: její otec na něj není připravený, nedokáže se jako venkovský farář uskromnit, a vůbec celá vesnice žije tak trochu ve vakuu tradiční společnosti. Orwell velmi dobře popisuje, jaké pocity místní prostí lidé mají, jak se snaží vyrovnat svým klesajícím postavením, s chudobou. Dorothy je z našeho pohledu asi moc upjatá, moralizující a staromódní, ale mě byla sympatická svojí bezvýchodnou situací.
Jenže - ten děj je prostě příšerný. Nejdřív se nic neděje, pak jde spíš o styl "deus ex machina" než o nějakou logickou zápletku. Je to divné a neměla jsem motivaci číst dál. Což ale neznamená, že bych zanevřela na Orwella - plánuju dál zkoušet jeho neznámé texty.



Jakou knihu jste naposledy nedočetli vy? :) 


 

12 komentářů:

  1. Tak ten Gaiman mě trošku mrzí, ale tak nějak jsem se toho obávala - ty povídky nemají nejlepší hodnocení...jinak jsem ráda, že já pořád k fantasy příběhům tíhnu (alespoň čas od času :)), občas ráda sáhnu dokonce i po pohádkách :)
    Od Orwella jsem četla jen Farmu zvířat, kterou zbožňuju, proto nechápu, proč jsem se stále ještě nedostala k 1984...
    O první zmíněné knize jsem nikdy neslyšela.
    Já obecně taky nemám moc ráda odkládaní knih a snažím se to dělat co nejméně. Pravdou ale je, že nad některými knihami opravdu nemá cenu ztrácet čas. Já takhle naposled odložila knihu, kterou jsem našla v balíčku od Knihobita - Princeznu Bojovnici, myslela jsem, že se příjemně odreaguju nad knížkou pro mládež, ale ve finále to byla jedna z největších blbostí, jaké jsem kdy četla. Ze "seriózních" knih jsem pak nedočetla třeba takové Jméno růže od Umberta Eca. Skončila jsem hned někde na začátku, asi nebyla ta správná nálada, ale rozhodně se to chystám jednou napravit :)
    Krásný článek - měj se pěkně!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 1984 si určitě přečti! Jednoznačně jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četla.
      Umberta Eca jsem taky ještě nezvládla. Plánuju začít tím jeho nejnovějším a nejtenčím, Nultým číslem. Ale pravda je, že mám k postmodernismu dost ambivalentní přístup, tak jsem zvědavá, jestli mi sedne :)

      Vymazat
    2. Umberta Eca jsem vzdala asi po třiceti stránkách Jména růže a už se k němu nehodlám vracet. Je to hrozivě rozvláčné, absolutně jsem u toho nedokázala udržet pozornost.

      Vymazat
    3. Proto plánuju začít tou nejkratší knihou :-D

      Vymazat
  2. Škoda Gaimana, pro mě je to jeden z nejoblíbenějších spisovatelů a právě jeho Předběžná varování mě fakt nadchla. I proto, že je to asi poslední jeho povídková sbírka a je na ní znát, že se prostě za ta léta "vypiloval k dokonalosti" - i když chápu, že to, co píše, prostě není pro všechny :) Já ale jeho knížky fakt miluju, snad jen Američtí bohové mi tolik nesedli, ale hodlám je zkusit znovu.

    A o téhle Orwellově knize jsem (stydím se) ani neslyšela. Vlastně jsem četla jen ty dvě nejznámější, Farmu a 1984. a obě mi připadaly super. Musím si najít i ty další :)

    Jinak moc pěkný nápad na článek!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Gaimana někdy ještě zkusím: vím, že na povídky jsem zvlášť náročná, možná se mi jiná kniha ještě bude líbit :)

      Já o té Orwellově knize taky neslyšela, dokud jsem ji nenašla v knihovně :)Možná taky proto, že fakt není moc dobrá.

      Děkuju! Hodlám v budoucnu na tenhle styl článku navázat :)

      Vymazat
  3. Merde patří mezi knihy, o kterých si vždycky říkám, že se k nim "někdy" dostanu, ale už je to pěkná řádka let. Vůbec jsem neveděla, že ji máš :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ráda ti ji půjčím, když budeš chtít! Mám ji už hodně dlouho...

      Vymazat
  4. Přemýšlím, kdy jsem naposledy něco nedočetla... Snažím se vybírat pečlivě, aby se mi knihy líbily, ale občas se nechám něčím zlákat v knihovně a šlápnu vedle. Takovým náhodným úlovkům pak dávám čas 1-2 kapitoly, aby mě zaujaly a příp. odkládám :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rozumím ti, taky většinu knih, které už si vyberu, dočtu. Čím dál tím víc ale odkládám, když mě kniha úplně nezaujme, asi to bude zkracujícím se volným časem...

      Vymazat
  5. To dilema mezi odložením knihy (což nesnáším) a ztrátou drahocenného času, který bych mohla věnovat mnohem lepším počinům, také znám... Je to někdy boj.
    S radostí však musím říct, že vysloveně rozečtenou (řekneme 70 stran a více) knihu jsem odložila jen u jediného autora - u Jo Nesba (či jak se ten pán skloňuje :)).
    Jinak většinou tak po pěti stránkách tuším, že na tohle opravdu nebudu mít náladu, a tak začnu číst něco jiného. Tohle ovšem za odložení nepokládám. Navíc se ke spoustě knih, které mě na první pohled nevtáhly, časem vracím a mnohdy je na jejich čtení nějaké příznivější klima, protože mě najednou chytnou.
    Opět, kromě Nesba. Ten ode mě dostal tolik šancí, až to není pěkné, a zkrátka mě nepřesvědčil.
    Zajímavý článek! :)
    Měj se krásně - pěkný víkend přeji! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :)
      Je zajímavé, kolik lidí je z Nesba v rozpacích, a přitom je to tolik prodávaný autor... Ještě jsem ho nezkoušela, ale asi bych to měla udělat, aspoň abych věděla, o čem to všichni mluví :D
      Úplně rozumím, na některé knihy je potřeba ta správná atmosféra, nálada, protože jinak "nefungují", jak mají :)

      Vymazat