Dobrodružné výpravy do světů knih, filmů a seriálů. Bezpečný návrat není zaručen.

čtvrtek 28. července 2016

Okouzlení povídkami Virginie Woolfové

Virginia Woolfová je jednou z mých nejoblíbenějších autorek: její styl a jazyk mě doslova fascinuje. Proto jsem o prázdninách sáhla po sbírce povídek nazvané Strašidelný dům: osmnáct krátkých textů, které dávají nahlédnout do obyčejných i zlomových životních situací, ale vždy tak činí s nezaměnitelným kouzlem.




Osmnáct textů, osmnáct minipříběhů, mnoho pocitů a postavy odhalené až na dřeň. Tak by se asi Strašidelný dům dal shrnout - a o moc informací bych vás neošidila. Ale protože nejspíš přece jenom očekáváte nějaké ty podrobnosti, tak vám řeknu, že některé z textů se odpichují od Paní Dallowayové (například se odehrávají na večírku, který tato dáma pořádá), takže se můžete na krátkou chvíli vrátit do tohoto příběhu, pokud ho (stejně jako já) máte rádi. Ale jsou tu povídky odehrávající se v zahradě, ve vlaku, v prázdném salónu. Woolfová dokáže vzít na první pohled banální situaci a udělat z ní něco jedinečného: ať už autentickými postavami, které vám třeba nemusí být sympatické, ale určitě budete rozumět jejich motivaci, nebo vypointovaným závěrem. Bylo pro mě až překvapením, jak nádherně dokáže Woolfová vystavět krátké texty a kolik různých emocí a lehké ironie se do nich vejde.

Co víc o knize říct? Woolfová je pro mě jednou z těch autorek, jejíž texty mi přinášejí takové uspokojení, že se mi to těžko popisuje. Asi je to způsobené nádherným, košatým jazykem, který mě vtahuje a fascinuje. Mám hodně ráda její styl proudu vědomí: způsob, jakým text ladně a přirozeně plyne, jak přeskakuje mezi myšlenkami jednotlivých postav a dokáže pár jejich vlastními slovy charakterizovat celou jejich osobnost. (Něco podobného už jsem zažila jen u Petry Soukupové v Pod sněhem.)
 Prostě, Woolfová je pro mě láska na první přečtení. Dávkovala jsem si její povídky před spaním, když jsem na ně měla náladu, a vážně jsem si je užila. Doporučuju všem, kdo zrovna máte poetickou, hloubavou náladu a nevadí vám složitá souvětí a neakční děj.

Moje hodnocení:
Související:

Hodiny: Tři ženy, jedna kniha a spousta pocitů

4 komentáře:

  1. Od Woolfové se v brzké době chystám právě na Paní Dallowayovou, myslím, že se mi zalíbí, ale musím počkat, až na čtení budu mít trochu víc času, text se mi zdá takový těžší, tak bych se na to chtěla plně soustředit :)
    O těchto povídkách jsem nikdy neslyšela, ale jsem moc ráda, že tě tak nadchly...
    Měj se krásně :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na Paní Dallowayovou si určitě vyhraď čas, je dobré si ji v klidu vychutnat. Doufám, že se ti bude líbit, jsem na to zvědavá! :)

      Vymazat
  2. Poslední dobou jsem čtenářka konzumentka. Není to dobré období pro podobné texty, takže Woolfovou si nechám na dobu, kdy budu číst pomalu a vychutnávat si její hluboké myšlenky (myslím to vážně, žádná ironie!)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I konzumentská období jsou fajn, tak si ho užij! :) Máš úplnou pravdu, že na texty od Woolfové je potřeba mít náladu a tu správnou atmosféru...

      Vymazat