Faktor Churchill: Když jednotlivec hýbe dějinami

Kniha věnovaná osobnosti Winstona Churchilla, napsaná britským politikem Borisem Johnsonem, se stala velkým trhákem i v našem knižním světě. Johnson si vzal obtížný úkol: podívat se  na Churchilla dnešníma očima a zhodnotit ho v celé kompexnosti jeho mnohaletého působení i jeho osobních vlastností. Jak se mu to v knize Faktor Churchill podařilo?

Knihy bez recenze: Když Radek John viděl Ameriku

Někdy po prezidentské volbě v USA jsem sáhla po knize Radka Johna Jak jsme viděl Ameriku: reportážní titulu z roku 1989. Dlouho jsem přemýšlela, jak o ní napsat - až jsem se rozhodla zařadit ji do Knih bez recenze.

Doctor Strange zachraňuje svět magií

Další Marvelovka přišla do kin - tentokrát s lákadlem tak velkým, jakým je Benedict Cumberbatch v hlavní roli. Svět Doctora Strange je prozatím na zbytek marvelovského univerza navázán jen velmi volně a funguje jako samostatný příběh: o magii, aroganci a vůli pomáhat a o ústupcích, které člověk na své cestě může (nebo musí?) udělat.

Slepice, vejce a Betty MacDonald

Knihu Vejce a já od Betty MacDonald asi zná většina Čechů, nebo spíš Češek - je jednou z nepochybných stálic v našich knihovnách. I v té naší rodinné má česné místo a já se k ní po mnoha letech vrátila - abych zjistila, že je přesně tak skvělá, jak jsem si ji pamatovala.

Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho trable s přátelstvím

Moje jízda za přečtení knih Haruki Murakamiho pokračuje, a to knihou Bezbarvý Cukuru Tazaku a jeho léta putování. Je to vcelku klasická murakamiovka, až na jednu malou neobvyklost - není tu žádná mužská postava, která by trochu zoufalé vlála za nějakou ženou-idolem. Je to zvláštní, ale i takové knihy Murakami dokáže napsat...

Nedočtené knihy #2: U. Eco, Nulté číslo

Je na čase to přiznat: Můj pokus přečíst Nulté číslo od Umberta Eca prostě selhal. Nerozumím tomu, co na tomto stylu psaní kdo má, a vůbec se mi tuto knihu nechce číst. Spadla prostě do kategorie "nedočtené". Co si o ní tedy myslím?

Podivný Sirotčinec slečny Peregrinové

Knižní svět byl (a je) ze série o sirotčinci, v němž žijí podivné děti, úplně vedle. Knihy jsem nečetla, tak jsem vyrazila aspoň na film. A fakt, že je něco tak průměrného a neoriginálního velkým hitem, považuju za přinejmenším... podivný. 

John Green o selhání v psaní knih

Máte rádi Johna Greena? Ať už ano, nebo ne, tady je vážně zajímavý vlog o tom, jaké to je napsat úžasně úspěšnou knihu a dostat se poté do naprostého spisovatelského záseku.

(A já se vám omlouvám za své vlastní selhání napsat další článek. Pravda je, že toho teď mám tolik, že ani nestíhám číst nic, na co bych napsala recenzi. Ovšem věřím, že další článek vyjde v kratším odstupu od toho posledního, než Johnova další kniha od Hvězdy nám nepřály ;))

Návrat Star Treku

Před časem jsem se vám tu přiznala, že jsem (trochu netypický) trekkie. Mám tenhle seriál sentimentálně ráda, takže jsem si nenechala ujít nejnovější film Star Trek Beyond. A nebyla jsem zklamaná - žánru a tradic příběhu se podle mého drží skvěle.

Mladý, nadějný a v depresi

Kniha o tom, jaké to je, když trpíte depresemi - a ještě k tomu jste patnáctiletý puberťák hledající svoje místo ve světě. To je příběh It´s Kind of a Funny Story od Neda Vizziniho.

Zábavná Poslední aristokratka

Humoristická kniha Evžena Bočka o rodině, která zrestituovala český zámek a snaží se ho spravovat, se stala před pár lety hitem. Dostala jsem se k ní až po opadnutí všeobecného nadšení, ale kniha rozhodně nezklamala.

O pravdě a přátelství za dob druhé světové

Příběh dvou mladých kamarádek, do jejichž osudu zasahuje druhá světová válka - a které se naopak pokusí zasáhnout do války svou misí ve Francii. Krycí jméno Verity od Elizabeth Weinové je silný příběh přátelství, které vzniklo díky válce, ale které válka taky může ukončit.  

Doktor Watson pátrá

Na detektivku Krajinou mrtvých mužů od Roberta Ryana jsem se těšila dlouho. Doktor Watson, který je hlavní postavou, je můj velký oblíbenec, a navíc to prostředí bojů první světové války...! Pocity po přečtení jsou ovšem spíš smíšené.

Nevýrazný Murakamiho Spánek

Knížečka Haruki Murakamiho Spánek, obsahující povídku o nespavosti, je sice nádherně ilustrovaná, jako celek je pro mě však spíš zklamáním. Potvrdil se mi pocit, který jsem měla v knihkupectví, když jsem ji viděla poprvé - že jde ze všeho nejvíc o marketingový tah na lidi, kteří (jako já) čtou do Murakamiho cokoliv.

Okouzlení povídkami Virginie Woolfové

Virginia Woolfová je jednou z mých nejoblíbenějších autorek: její styl a jazyk mě doslova fascinuje. Proto jsem o prázdninách sáhla po sbírce povídek nazvané Strašidelný dům: osmnáct krátkých textů, které dávají nahlédnout do obyčejných i zlomových životních situací, ale vždy tak činí s nezaměnitelným kouzlem.

Z Íránu do Ameriky a zase zpátky

Román o životě dvou žen, matky a dcery, které po revoluci emigrovaly z Íránu do Spojených států. Vyrovnávají se s kulturní odlišností, vztahy, prací i svými sny. Kniha Mardžán Kamalíové Čaj s nápadníkem není románkem pro ženy, jak by název sugeroval, ale spíš komplexním náhledem do života íránských přistěhovalců.

Jak dosáhnout Lepšího života podle Anny Gavaldy

Kniha Anny Gavaldy Lepší život ukazuje dva příběhy lidí, kteří jsou zaseklí na svém místě a potřebují se ve svém životě posunout. Náhodná setkání jim k tomu dají možnost.

Murakami: O Sputniku a dalších osamělých existencích

Příběh o hledání a ztrácení sebe sama, osamělosti, osudových láskách a "druhém světě". Kniha Haruki Murakamiho Sputnik, moje láska nevypráví o družicích ve vesmíru, ale o tom, jak okolo sebe v odstupu krouží lidí, bez možnosti úplně se přiblížit. 

Když ženy čtou (a začnou nezávisle přemýšlet)

Jak ženy v různých dobách četly, jaké to byly knihy a jaký k nim měly vztah? Jak se vyvíjely čtenářské nároky žen v souvislosti s jejich společenským postavením, jak četba formovala jejich myšlení a nároky na vlastní život? To všechno a navíc spoustu zajímavostí o slavných postavách moderní literární historie nabízí Stefan Bollmann v knize Ženy a knihy: Vášeň s následky.

Postátnicová euforie

To takhle strávíte pár týdnů zahrabaní do psaní bakalářky, přípravy na přijímačky a učení na státnice. A pak - je to úspěšně za vámi! Respektive za mnou. Než se dostaví onen pocit prázdnoty, který tak trochu očekávám (ve smyslu "a co teď?"), musím se podělit o trochu té euforie a (čtecích) plánů.