Kniha Přiznání Alana Turinga od Davida Lagercrantze je trochu detektivka a trochu psychologický román. Táhne na ní však spíš než dobře napsaný příběh fakt, že samotný Turing je fascinující postavou - autor sám moc zajímavého nepřidal.
Hlavní postavou je policista Leonard Corell, který má na starosti případ Turingovy sebevraždy. Postupně odhaluje podrobnosti o životě a práci tohoto geniálního matematika a jednoho z "otců" počítačů. Correl se do případu ponořuje nad rámec svých povinností a také víc než se líbí pánům z tajných služeb. Skrz vyšetřování si policista navíc řeší svoje mindráky z dětství a nenaplněných ambicí ohledně studií a vědy.
Upřímně moc nerozumím tomu, proč okolo této knihy byl takový humbuk. Je fakt, že se čte krásně, plyne to lehce a je jednoduché se do četby ponořit. Na druhou stranu autor v podstatě nemá vlastní styl (je to neskutečně tuctově napsané - i když možná mi to tak připadalo hlavně proto, že jsem před tím četla Manželovo tajemství od skvělé Moriarty). Navíc Leonard Corell mi přišel vyloženě nudný a vůbec všechny části knihy byly dost vykalkulované - Corellovy ambice vůči matematice, jeho svobodomyslná bohatá teta, trauma z dětství, dokonce i vztahy na pracovišti... Celou dobu je v podstatě jasné, jak to dopadne.
Co mě na knize bavilo, je propracovaná atmosféra doby - paranoidní pronásledování homosexuálů na konci 50. let, které se kryje s honem na komunisty (protože homosexuálové jsou spíš náchylní ke komunismu a taky ke špionáži pro Sovětský svaz, to dá rozum, že...). A přečíst si něco víc o Turingovy je také zajímavé, i když nedokážu posoudit, kde začíná Lagercrantzova imaginace. A pravděpodobně je možné najít dost ne-beletristických i beletristických děl na tohle téma, které mají vyšší úroveň než tahle kniha.
Takže nakonce - je to vcelku průměrná odpočinková kniha, někde mezi detektivkou a psychologickým románem (i když ani psychologická, ani detektivní část mi nepřišla zvlášť povedená). Čte se dobře, ale jinak nijak nedoporučuji.
Moje hodnocení:
Podobné články:
Tajemství Enigmy jednoho nepochopeného génia (recenze na film)
Přiznám se, že jakkoli mě zajímá Alan Turing jako osobnost, tahle kniha ve mně rozhodně nezanechala touhu po tom si ji přečíst. Hlavně dáky obálce, prostě mi nějak nesedne. A tvá recenze mě v mém nepříliš nadšeném postoji tak trochu utvrdila. Mám pocit, že poslední dobou mě knihy často více než příběhem nadchnou stylem a příběhovou výstavbou, což zde nezní jako nejslibnější část románu. Moc díky za dobře napsanou recenzi, myslím, že se ti povedlo knihu představit tak, aby bylo jasné, co od ní čekat :)
OdpovědětVymazatDěkuju! :) Mně zrovna obálka přijde vcelku fajn... Ale jsem na tom podobně, očekávám zajímavý styl a formu - prostě nároky na knihy se neustále zvyšují :) A tahle je fakt nenaplňuje.
Vymazat