Před časem jsem tu upozorňovala na nový vlogový seriál The March Family Letters, vytvořený podle literární klasiky Malé ženy od Luisy May Alcott. Od té doby bylo zveřejněno čtrnáct epizod - a já prostě nechápu, proč je pod všemi díly tolik nadšených komentářů.
V sobotu 7. února jsem zavítala na Literární Fest - akci pro všechny milovníky tvůrčího psaní, blogování a obecně neotřelých projektů. Jedinečná příležitost dozvedět se něco nového a strávit čas s lidmi postiženými podobnými zálibami.
Tyto Vánoce jsem zažila jedno zklamání. Půjčila jsem si pár knih, o kterých jsem předpokládala, že si u nich dobře odpočinu: mezi nimi byla (kromě Prozření Mary Dyerové) i Není přání jako přání od Alexandry Potter. A zjistila jsem, že tahle kniha se prostě nedá číst.
Silvestr jsem oslavila v kině Světozor filmem Hledání Vivian Maier. Tenhle snímek o posmrtně objevené americké fotografce mě tak zaujal, že na něj nemůžu neupozornit.
Rádi čtete romantickou young adult literaturu? Prozření Mary Dyerové, první díl trilogie od Michelle Hodkinové, stojí za pozornost jako nadprůměrná kniha svého žánru, okořeněná prvky psychologického trilleru a fantasy.
Mara je šestnáctiletá holka, která si prošla peklem - její tři kamarádi zemřeli při nočním dobrodružství ve starém domě. Mara jako jediná přežila, ale nedokáže si vzpomenout, co se v tu noc stalo, pronásledují ji noční můry a začínají se objevovat i halucinace. Rodina se přestěhuje na Floridu, kde Mara nastupuje do soukromé školy a snaží se začít nový život, pod neustálým dohledem úzkostlivé matky-psycholožky a staršího bratra. Ve škole, na první pohled plné snobů, potkává trochu záhadného a arogantního, ale přitažlivého Noaha, kterého Mara z nějakého důvodu přitahuje. Ale Mařiny halucinace nepřestávají, vzpomínky se vracejí a otázky se vynořují čím dál tím naléhavěji: Co se stalo tehdy ve starém domě? Do jaké míry jsou Mařiny halucinace a noční můry založené na skutečnosti, co je realita a co sen? A dokáže se vyrovnat s pravdou?
Už je to zase tady - jeden rok končí a druhý začíná.
Nebudu tu dlouze bilancovat rok 2014. Shrnula bych ho asi takto: Bylo tu pár docela dobrých knih (tak třeba, objevila jsem Morantologii nebo dočetla Murakamiho IQ84), několik hodně dobrých a pár průměrných seriálů (do první kategorie patří nepochybně The Newsroom nebo vlogový Emma Approved, do druhé se přesunul Mentalista) a nějaký ten dobrý film (jako třeba z nedávné doby triller Gone Girl nebo dřívější velmi povedený a Captain America 2 a mrazivé rodinné drama Blízko od sebe).
A ano - skutečný život jsem taky občas žila: pořád ještě studuji a ačkoliv jsem se rozešla s Easymagazinem, chuť do psaní mě nepřechází.
Ale dost o mně. Tento článek píšu hlavně proto, že Vám chci popřát vše nej do nového roku. Vyrobila jsem pro tyto účely dokonce PFko.Takže Vám konkrétně přeji:
(Berte prosím toto PFko se shovívavostí: Ne, opravdu neumím pracovat s
editory obrázků, a nemám dost trpělivosti se to učit. Nikdo nejsme
dokonalí. Děkuji za pochopení.)
Máte rádi knížku Malý princ od Saint-Exupéryho? Kdo by neměl! Tenhle kouzelný příběh teď dostane svoji filmovou verzi v podobě animovaného snímku, který má přijít do kin na podzim roku 2015. A trailer vypadá roztomile, jinak se to snad nedá říct.
Caitlin Moran - britská feministka a sloupařka pro noviny jako The Times, ke které můžete přidat kopu dalších charakteristik: manželka, matka, holka z chudé rodiny, hudební publicistka nebo fanynka Sherlocka. Od téhle kontroverzní novinářky u nás vyšly dvě knihy: Jak být ženou (doporučuji!) a Morantologie.
Snad všichni dneska sledujeme seriály, většina z nás na nich přímo ujíždí. Co nás na nich láká? Proč české televize většinou sázejí hlavně na jistotu a neexperimentují se závažnějšími tématy?
Znáte aplikaci Tisíc knih? Zadáte jméno své oblíbené knihy a vyskočí na vás tisíct titulů, které by teoreticky měly být podobné a měly by se vám tedy taky líbit.
Jsou věci, které mě dokážou pořádně nadzvednout. Takový ten pocit, když se vaše oblíbená písnička objeví v reklamě na supermarket nebo když z vašeho oblíbeného knižního příběhu udělají špatný film. A pak je tu jedna zvláštní kategorie: způsob, jakým jsou propagovány nově vycházející knihy.
Zhruba celý minulý rok jsem byla silně závislá na seriálu The Mentalist (Mentalista). Nebyla to láska na první pohled, ale silné to tedy bylo. Ale nepíšu tenhle článek, abych probírala nestálost svých citů. Jádrem sdělení je, že CBS potvrdila, že sedmá zkrácená sezóna (13 dílů) bude opravdu poslední.
Taky máte osobní problém s velkou částí filmových trailerů, které se na nás valí? Chápu, majít to filmaři těžké: musí nám ukázat dost na to, aby nás zaujali a my si koupili lístek do kina nebo se podívali na seriál, ale zase nesmí ukázat příliš moc a zkazit tak všechna překvapení.
Viděli jste první trailery k dalšímu dílu Avengers (s podtitulem Age of Ultron)? Musím říct, že mě celkem překvapilo jejich vyznění. Ale nejdřív se na ně pojďme podívat:
A rozšířený trailer obohacený o úvodní scénu:
Můj pohled na marvelovské filmy točené pod hlavičkou Avengers je ten, že jejich největší devizou je humor. Nechodím do kina, abych se dívala, jak po sobě lidi střílí a pronáší patetické řeči, pokud si nejsem jistá, že u toho bude kvalitní humor a/nebo hodně dobrý příběh. Film Avengers i další samostatné snímky pod touto značkou (třeba druhé díly Thora a Captaina Americy) měly jak příběh, tak humor, díky nimž jsem si podívanou opravdu užila.
Z prvního traileru to ovšem vypadá, jako by humor odjel na dovolenou. V druhém traileru už nám ukázali aspoň vtipnou první scénu, ve které se superhrdinové snaží zvednou Thorovo kladivo, ale pořád zůstává ona nálada "tohle je zatraceně závažné a tentokrát to nebude žádná sranda" - aspoň tak čtu symboly jako rozlomený štít kapitána a rozbíjení Iron Manova obleku.
Snad jde jenom o špatné trailery, které neodpovídají konečnému vyznění filmu. Nerada bych zažila další zklamání jako u Strážců Galaxie (recenze zde).
Film přijde do českých kin 30. dubna 2015. Navíc je potvrzené, že třetí díl s názvem Infinity War bude rozdělen na dva filmy (zatím plánované na rok 2018 a 2019).
Novináři, televizní zpravodajství, reálné kauzy = seriál. Zní to jako neobvyklá rovnice, u které přemýšlíte, jestli opravdu může fungovat. Autor Aaron Sorkin pro HBO spojil aktraktivní prostředí elitních novinářů, zajímavé postavy a kvalitní humor, a výsledkem je chytrý seriál.
Meg Cabot oznámila, že sedmý díl série Mediátor, Remembrance, vyjde 14. února 2016. I když už je nějakou dobu napsaný. Proč? Aby měla kniha dostatečný mediální prostor.
Nějakou dobu jsem se neozvala - a tenhle článek píšu hlavně proto, abych to tu zase rozhýbala. Protože, přiznejme si to - se začátke nového akademického roku se priority nás studentů posouvají od věcí, jako jsou knihy a seriály, k mnohem přízemnějším záležitostem. Sestavit si nějak rozumně rozvrh (to se mi nepovedlo), zvyknout si na nový režim (zatím selhávám) a hlavně zachovat klid, i když byste u poloviny předmětů radši předstírali, že neexistují.
